Není tajemstvím, že sázení přes internet je rychlá novodobá zábava milovníků sportu. Kdysi se muselo chodit do sázkových společností, vypisovat tiket, čekat klidně déle než den a případně si přijít osobně pro výhru. Nyní si lze přes sázkovou aplikaci dobít do konta za deset sekund, vsadit za tři sekundy a výhra či prohra taktéž přijde, co by dup.
Vsadit si jde téměř na všechny sporty – fotbal, hokej nebo i méně sledované sporty, jako je stolí tenis, vodní pólo nebo baseball. Je to velmi jednoduché a vidina rychlého výdělku je velmi lákavá. Mnoho mladých lidí si ale neuvědomí, kam až jejich hra může zajít. Sázení je na stejné úrovni jako gamblerství, tudíž na něm jde velmi lehce vytvořit závislost. Z toho vyplývá, že i když si na začátku myslíte, jaká to je sranda, může se to obrátit v těžkou závislost. Jsou zde lidé, kteří si nedokáží představit, že by si každý den nevsadili. A pozor. Nejde o malé částky. To, co jeden Čech prosází za den je rovno tisícovým částkám.
Měla jsem možnost být mezi známými, kteří se tomuto adrenalinu se sportem každý den zabývají. Předtím jsem o tomto světě vůbec nic nevěděla. Zjistila jsem, že by se na ten fotbal ani nedívali, kdyby nevypsali tiket. Prý už to bez něj není taková zábava.
Nabízí se tedy otázka, jde pořád o sport nebo už o velký risk? Myslím, že si mladí lidé ani neuvědomují, jak moc riskují, i když vsadí třeba 100 korun na zápas. Mohou si tak navyknout na výhru, že budou sázet víc a víc a dostanou se do velkých nepříjemností, protože nelze vyhrávat do nekonečna. Když člověk začne prohrávat, chce to rychle zpět. Začne rychle dávat peníze na někoho, koho ani pořádně nezná, protože věří, že vše získá zpět. A samozřejmě, kdo to vidí racionálně, tak si řekne, že je to hloupost. Bohužel, když je člověk v tom, tak si neumí pomoci. Co si o tomto myslíte Vy? Dejte vědět v komentářích.
Nezařazené